Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Poslední dobou mám neodbytný pocit, že svět se tak nějak podezřele zrychluje. Jak jinak si vysvětlit fakt, že s deskou „Borderline“ tuzemských FDK se znovu opakuje moment, kdy zatímco já drásám svoje myšlenkové pochody o téhle placce, kluci už na svých stránkách avizují vydání jejího následovníka? A tak následující řádky berte jako zvonění budíku zejména pro zádumčivce, kteří si libují v melancholicky drsných a intenzivních pocitech. ..
Než jsem se dostal k sepsání recky na toto nové album švédských HC matadorů Raised Fist, trvalo to několik týdnů. Desku jsem za tu dobu poslechl několikrát, vždy s mnohadenním odstupem, ale nakonec to je všechno asi dobře. Aspoň jsem si za tu dobu mohl udělat názor, který nebude pouze chvilkový, což se stává, poslechnu-li si některé CD během dne dvou několikrát...
Jejich debut ještě ani nestačil vychladnout a Blind Guardian se plni chuti do hraní vrátili do studia, aby se věnovali jeho pokračovateli. A kapela nehodlala slevit naprosto v ničem. Hlavními znaky druhého počinu tak zůstávají zběsilé kytarové riffy (jak se sluší na kapelu, která v té době následovala především vzory jako Testament nebo Fates Warning), které jsou ovšem geniálně zakomponované do složitých melodických linek. Hudba Blind Guardian začíná být mnohovrstevnatá a i Hansiho zpěv se pomalu formuje do budoucí podoby...
Po poslechu desky „Round Trip“, kterou má na svědomí americký zpěvák Tony Harnell, se ptám: Kdo potřebuje tuhle desku? Už jen pohled na soupis skladeb řekne, že Harnell nepřichází s ničím novým, ale pouze recykluje skladby, které nazpíval v řadách svých kapel T.N.T. a Westworld. Nejedná se o totožné nebo jako vejce vejci si podobné verze, ale o jejich akustické úpravy, kterým dominuje právě Harnellův čarokrásný hlas (jeden z nejosobitějších a nejlepších zpěváků rockové scény). To je ale všechno. ..
Největší hvězdou květnové královehradecké „Hradec Music Show“ byl bezesporu kytarový mág z Běloruska, působící v řadách německých Rage, Viktor Smolski. Nejenže šířil pohodu na všechny strany, důkladně předvedl svoje umění, rozdal řadu cenných rad a pochválil svůj nástroj, ale našel si i čas na povídání pro náš zin. V příjemném prostředí obchodního domu CMI Plaza se Viktor rozpovídal o věcech, které naplňují jeho život… ..
Taky už vás občas unavují kapely, které se snaží zařadit do hudebních škatulek v rámci metalu či jiných tvrdých stylů a znějí tím pádem pořád stejně? Mně bohužel také, proto hledám něco nového, co okamžitě zaujme, nakopne a neunudí ani po třetím poslechu. Jednou takovou zajímavou mladou kapelou je Asking Alexandria z Británie. Subtilní vlasatí mladíčci nevypadají kdovíjak drsně, ale zdání klame a nápadů mají na rozdávání. ..
Asi před dvěma lety do mě ředitel šťouchnul s tím, že je možné a žádoucí udělat rozhovor s kapelou D.A.D. „Cože, kdepak si nás dánští Disneyland After Dark asi vyčmuchali…?“, nadmul jsem se pýchou. Následně jsem pochopil, že já o voze a řídě o koze. A tak jsem se dozvěděl, že po vlastech českých se prohání coro-metalová parta D.A.D. (historicky punkové Děti atomové doby a za zmínku stojí i fakt, že za ta léta si kluci důkladně přičuchli k thrashi i heavíku). K rozhovoru nedošlo, ..
Neděle byla ve znamení Německa. Respektive německých metalových legend. A ty hrály hned po sobě. Germánský večer odstartovala blonďatá diva DORO Pesch, která si svůj set vyloženě dala. Hodina perfektního heavy metalu, který byl neskutečně napěchovaný energií. Doro létala po pódiu, zpívala stejně jak na nahrávkách, bez jediného zaškubnutí. I kapela měla svůj den. Hodně pomohl vynikající zvuk, který dal vyniknout ostrým kytarám. Snad jen jednu vadu celá show měla. Kde byl ten ohlášený Warlock? ..
Koncem devadesátých let to vypadalo, že s rockovou muzikou je definitivní konec. Druhdy vlivné kapely se rozpadaly jedna za druhou a ty co zbyly se plácaly na úbytě posluchačského zájmu. Začaly honit módní trendy nebo jim prostě došly nápady a desky, které vydaly, nestály jednoduše za nic. Rockový fanoušek si určitě pamatuje, jak se těšil třeba na nové album Mötley Crüe po reunionu s Vincem Neilem a místo toho dostal elektronickou splácaninu „Generation Swine“ , jak Warrant drze vydali ..
The oldest school thrash-death-beat. Ultrašpinavý a monotónní. Napohled jistě zaujme vokál, který se pohybuje někde mezi prostým chraplavým hospodským řvaním a syrovým crustem ve stylu kultovních AMEBIX. Hlasový projev napovídá, že zde máme tu čest také s deathmetalovou intonací (i když vskutku jen velmi vzdáleně). Není to žádný z mnoha bezduše kopírujících vokálů, které neurazí ani nenadchnou - a to je ono...
V osmdesátých letech, když nastoupil do rozběhlého Vitacitu, působil kytarista Miloš Doležal jako zjevení na české scéně. Spolu s Ladislavem Křížkem tehdy vytvořili duet, který byl srovnatelný se západoevropskou produkcí. Spojení ovšem nevydrželo a každý si šel svou cestou. Doležal zůstal věrný Vitacitu (i když dnes to vypadá zcela obráceně) a s ním natočil výbornou desku „Vzhůru přes oceán“. Pak se skutečně sebral a vzal to přes oceán, aby si do Čech přivezl zručného kytaristu Mannic Distortion Guy Mann-Dudea..
Mám rád Def Leppard. Velice rád si poslechnu i The Quireboys. Uznávám Iana Huntera a jeho Mott The Hoople, protože jejich hudba byla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vcelku revoluční. Co ale nemám rád a co mě, kurva, pořádně sere, jsou alba, kde různí interpreti přehrávají staré skladby a jen si přihřívají polívčičku na cizí slávě. I když vokalistu Leppards Joea Elliotta člověk snad (s jeho miliony na kontě) nemůže podezírat z vypočítavosti a vidiny snadného výdělku (i když kdo ví..
Bylo nebylo, za devatero horami leželo malé městečko Krefeld, kde se banda středoškoláků rozhodla začít drtit pořádný metal. Pojmenovali se Lucifer´s Heritage a pod tímto názvem vydali dvě dema. Protože ale většina posluchačů při pohledu na název očekávala black metal, po podpisu smlouvy s labelem No remorse došlo ke změně názvu na Blind Guardian. Z druhého dema se převzalo pět skladeb a mohlo se začít s nahráváním debutu. Nikdo asi tenkrát netušil, jaké velikosti jednou tahle čtveřice (dlouhá léta ve stejném složení) dosáhne...
Pokud má člověk v oblibě nějakou kapelu, vždycky je obtížnější hodnotit její nové album, protože od něho hodně očekává a může být následně zklamán, když to náhodou nedopadne. Ve stejné situaci jsem se ocitla já, když se mi do rukou dostalo nové album velšské čtyřky Bullet For My Valentine.
Už jen zpráva o návratu Jorna Landeho do Masterplan je na oslavný taneček. Jakkoli se mi totiž líbila i předchozí deska „MK II“ s Mikem DiMeo za mikrofonem a jakkoli mám ráda sólovou tvorbu Jorna, spojení jeho hlasu a muzikantského a skladatelského umění Rolanda Grapowa je přesně tou pravou chemií. Proto jsem celkem s jistotou očekávala důstojného nástupce prvních dvou desek – a tím pádem i hudební dílo, které pořádně rozvíří melodické vody...
Když jsem se před dvěma lety zapovídal s Ďuro Toporem před koncertem ve Výravě, podařilo se mi spáchat asi nejpohodlnější rozhovor, ke kterému jsem se kdy dostal. Ďuro je totiž velice povídavý člověk, který vám během odpovědi na jednu otázku dokáže sebrat z pusy kupu dalších nachystaných otázek. A protože se ve skvělé formě hrající Tublatanka vrátila zpět na místo činu, nemohl jsem si odpustit další kolo rozhovorů s basákem téhle slovenské legendy...
Pokud by se letos sestavoval žebříček těch nejsilnějších osobností rockové scény, já osobně bych hlasoval pro frontmana losangeleských Poison Breta Michaelse. A to vůbec ne proto, že se mu podařilo natočit pravděpodobně nejsilnější sólové album, které si to zamířilo k vrcholům žebříčků, ale proto, že takovou desku dokázal dodělat i přes své velice podlomené zdraví. O Michaelsovi je známo, že už od dětství trpí cukrovkou (což mu v době největší slávy Poison nebránilo v tom, že chlastal jako carský důstojník)..|
Dnes je 27.7.2025, svátek má Věroslav
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
|
[07.08.2010] [hodnocení: 7/10] |
RAISED FIST - Veil Of Ignorance
|
[06.08.2010] [hodnocení: 7/10] |
BLIND GUARDIAN – Follow the Blind
|
[05.08.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
TONY HARNELL AND THE MERCURY TRAIN - Round Trip
|
[04.08.2010] [hodnocení: 4,5/10] |
Viktor SMOLSKI (RAGE) - Dělám jen to, co mám rád, využívám šance, které mi život nabízí
|
[03.08.2010] |
ASKING ALEXANDRIA – Stand Up And Scream
|
[03.08.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[02.08.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
MASTERS OF ROCK 2010 – neděle, 18. července, Vizovice
|
[02.08.2010] |
|
[01.08.2010] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[31.07.2010] [hodnocení: 6/10] |
|
[30.07.2010] [hodnocení: 8/10] |
JOE ELLIOTT´S DOWN N´OUTZ - My ReGeneration
|
[29.07.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
BLIND GUARDIAN – Battalions of Fear
|
[29.07.2010] [hodnocení: 8/10] |
BULLET FOR MY VALENTINE - Fever
|
[28.07.2010] [hodnocení: 9/10] |
|
[27.07.2010] [hodnocení: 9/10] |
Ďuro TOPOR (TUBLATANKA) - Rád bych využil potenciál, který v sobě Tublatanka má
|
[27.07.2010] |
|
[26.07.2010] [hodnocení: 7/10] |